Na túře se hlad hlásí jinak než v kanceláři. Žaludek se neozve, zato začnou těžknout nohy, zpomalíte a na posledním kopci máte chuť to otočit. Když si toho všimnete, bývá už pozdě a do cíle se jen dovlečete.

Na tom, co si do batohu zabalíte k jídlu, proto záleží víc, než by se zdálo. Nejde jen o chuť, ale i o to, kdy jíst, kolik toho unesete a co vydrží pár hodin v teple.

Proč na túře dojdou síly dřív, než čekáte

Chůze do kopce není tak náročná jako běh, zato trvá celý den. Tělo spotřebovává energii pomalu, ale vytrvale, a snídaně dlouho nevydrží. Pokud cestou nic nedoplníte, síly vám nejspíš dojdou tam, kde je budete potřebovat nejvíc: na posledním stoupání nebo na cestě zpátky k autu.

Navíc při pohybu obvykle nemáte na jídlo moc chuť. Hlad se neozve, ani když už byste něco sníst měli. Nečekejte proto, až vám zakručí v břiše, a svačte průběžně.

Jak často jíst

Lepší než jeden velký oběd na vrcholu je jíst po troškách, zhruba každou hodinu až hodinu a půl. Nebudete mít přecpaný žaludek, do kopce se vám nepůjde tak těžce a energie vám vydrží rovnoměrně.

U vytrvalostní zátěže delší než hodinu doporučuje American College of Sports Medicine 30 až 60 gramů sacharidů za hodinu. Na procházku je to zbytečně moc, na celodenní hřebenovku s velkým převýšením se tomu ale blížíte. Pro představu: 30 gramů sacharidů odpovídá zhruba jednomu banánu a jedné energetické tyčince.

Jezte dřív, než dostanete hlad, a pijte dřív, než dostanete žízeň.

Co si zabalit do batohu

Dobrá svačina na túru je lehká, v batohu se nerozmačká, v teple se nezkazí a dá se sníst i vestoje, bez příboru. Nám se osvědčilo:

• Chleba se sýrem. Nejlépe celozrnný chleba nebo bageta s tvrdým sýrem. To bude hlavní jídlo dne, ideálně někde v půlce cesty.
• Oříšky a sušené ovoce. V malém objemu mají hodně energie. Stačí hrst, větší porci budete dlouho trávit.
• Čerstvé ovoce. Jablko vydrží celý den, banán radši snězte dopoledne, než zhnědne.
• Energetické tyčinky. Na rychlou svačinu mezi zastávkami. Vybírejte takové, u kterých víte, co jíte: s krátkým složením a bez přidaného cukru.
• Něco slaného. Krekry nebo praclíky. Když se v horku potíte, tělo potřebuje kromě vody i sůl.

Doma naopak nechte všechno, co se v teple rychle kazí, třeba saláty s majonézou, měkké sýry nebo jogurty. A taky mléčnou čokoládu, pokud ji nechcete na vrcholu vyjídat z obalu.

Kolik pít

Pití je na túře stejně důležité jako jídlo, v létě možná ještě důležitější. Orientačně se počítá s 0,4 až 0,8 litru za hodinu podle toho, jak rychle jdete a jaké je počasí. V horku a do kopce spíš víc. Pijte často a po malých doušcích, ne všechno najednou na zastávce. Na delší trasu se hodí i iontový nápoj.

Kdy se hodí tyčinka a kdy ne

Energetická tyčinka oběd nenahradí. Je to rychlá svačina na chvíle, kdy nechcete zastavovat a sundávat batoh. Proto je dobré vědět, co v ní je.

Jedna tyčinka gfBar ORIGINAL má 129 kcal, 12,5 g sacharidů a 5,5 g vlákniny. Polovinu náplně tvoří sušené divoké borůvky a sladká je jen díky borůvkám a datlím. Obsahuje také 40 mg kofeinu z guarany, což je zhruba polovina espressa. Hodí se proto na poslední stoupání nebo na cestu zpátky, když odpoledne začnete ztrácet tempo. Víc o guaraně a kofeinu najdete v článku Jak funguje guarana v energetických tyčinkách.

V každé krabičce jsou dvě tyčinky, jedna na cestu nahoru a druhá na cestu dolů. Po celodenní túře, kdy máte chuť na něco vydatnějšího, se hodí gfBar PROTEIN, který má v jedné tyčince 6,2 g bílkovin. Obě příchutě najdete v balení gfBar POWER.

Když jdete na výlet s dětmi, vezměte jim tyčinky bez kofeinu, tedy COCOA nebo COCONUT. Co dětem dávat na svačinu a co ne, jsme sepsali v článku Svačiny pro děti: co funguje, co ne a který gfBar do aktovky.

A ještě jedna rada na léto: poleva je z pravé čokolády, a ta v horku měkne. Tyčinky proto nenoste v boční kapse batohu, kam praží slunce, ale uprostřed mezi oblečením, kde zůstanou ve stínu.

Co nesmí chybět v batohu

• voda, na půldenní výlet aspoň litr a půl, v horku víc
• hlavní svačina, třeba chleba se sýrem
• něco na průběžné zobání: oříšky, sušené ovoce, tyčinky
• ovoce na začátek cesty
• něco slaného
• jedna tyčinka navíc, kterou sníte, jen když bude opravdu potřeba

Na tu poslední se zapomíná nejčastěji. Výlet se protáhne, zkratka se ukáže jako delší cesta a autobus vám ujede před nosem. Tyčinka v batohu skoro nic neváží, a když přijde na řadu, budete za ni rádi.

Jestli vás zajímá, odkud se při pohybu bere únava a jak s ní pracovat, přečtěte si článek Únava při sportu: odkud se bere a co s ní dělat před tréninkem, během něj i po něm.